Vlhkost v bytě nejdřív vyvětráte, odvlhčovač pomůže až potom

Orosená okna každé ráno, tmavé skvrny v rozích za skříní a zatuchlý pach ve skříni ukazují, že v bytě vzniká víc vlhkosti, než stačí odejít. Ve většině bytů je zdrojem běžný život: dýchání, vaření, sprchování a sušení prádla. Proto první krok nemá být nákup přístroje, ale změna větrání. Odvlhčovač dává smysl tam, kde větrání nestačí, a u vlhkosti ze stavby nepomůže vůbec.

Jakou vlhkost hlídat

Pro obytné místnosti se obvykle uvádí relativní vlhkost mezi 40 a 60 %. Trvale nad 60 % se v chladnějších místech, u oken, v rozích a za nábytkem u obvodové zdi, sráží voda a daří se plísním a roztočům. Pod 40 % naopak vysychají sliznice a v zimě to bývá častější potíž. Levný vlhkoměr s teploměrem vám za pár dní ukáže, kdy a kde hodnoty stoupají.

Kdy stačí změnit větrání

Ve většině případů. Nárazové větrání dokořán na pět až deset minut několikrát denně vymění vlhký vzduch za suchý, aniž by vychladly stěny. Okno na ventilačku nechávané celý den naopak ochlazuje ostění, na kterém se pak voda sráží nejvíc. Po sprchování nechte běžet ventilátor nebo vyvětrejte hned, při vaření používejte digestoř s odtahem ven a pokličky.

Nábytek odsuňte od obvodových zdí aspoň o několik centimetrů, aby za ním proudil vzduch. Netopte pod zhruba 18 °C ani v místnostech, které nepoužíváte. Studené stěny jsou pro kondenzaci ideální.

Kdy je odvlhčovač dobrá volba

Při sušení prádla v bytě bez balkonu, ve sklepě, v chatě nebo v suterénním pokoji, kde se nedá dobře větrat, a po vytopení nebo rekonstrukci, kdy je potřeba vysušit omítku a podlahy. Kompresorový odvlhčovač pracuje nejlépe v teplejších místnostech, při nízkých teplotách jeho výkon klesá. Adsorpční typ zvládne i chladné prostory, ale spotřebuje víc energie a místnost mírně ohřívá.

Pohlcovače vlhkosti s granulemi nebo tabletami chloridu vápenatého se hodí jen do malých uzavřených prostor, jako je skříň, šatna nebo karavan. Na celý pokoj nestačí. Nádobku s nasátou vodou mějte mimo dosah dětí a zvířat, roztok je dráždivý.

Kdy přístroj nic nevyřeší

Když vlhkost přichází z konstrukce. Vzlínající voda se pozná podle vlhkého pásu ve spodní části zdí, opadávající omítky a výkvětů solí. Zatékání se projeví skvrnami pod střechou, kolem oken nebo pod balkonem i za suchého počasí po dešti. Vlhké skvrny na jednom místě mohou být i od prasklého potrubí. Odvlhčovač by tu běžel nonstop a příčinu by neodstranil.

Další případ jsou tepelné mosty, studená místa v konstrukci, typicky v rozích, u věnců a překladů. Plíseň se na nich drží i při rozumném větrání. Tady pomůže odborné posouzení stavby, zateplení nebo úprava detailu, ne domácí přístroj.

Po výměně oken se vlhkost často zhorší

Staré netěsné okno větralo samo, nové těsní dokonale. Kdo po výměně oken nezmění zvyky, má najednou mokrá okna a plíseň v rozích. Řešením je disciplinované větrání, mikroventilace v kování oken nebo větrací štěrbiny. V novostavbách a při velkých rekonstrukcích se stále častěji instaluje řízené větrání s rekuperací tepla, které vyměňuje vzduch nepřetržitě.

Co s plísní, která už se objevila

Malé skvrny na omítce omyjte přípravkem proti plísním podle návodu, pracujte v rukavicích a s větráním. Chlorové přípravky nemíchejte s jinými čisticími prostředky. Přetírání plísně obyčejnou barvou nepomůže, prorůstá zpět. Velké plochy, plíseň v dětském pokoji nebo u alergiků a astmatiků je lepší řešit s odborníkem. Plísně mohou zhoršovat dýchací potíže a alergie, takže při opakovaném kašli nebo dušnosti informujte lékaře.

Můj tip: Před koupí odvlhčovače bych doporučila dva týdny měřit vlhkost ráno, po sprchování a večer a zapisovat to. Z čísel poznáte, jestli stačí upravit větrání v konkrétní chvíli, nebo jestli je vlhko stále a problém může být ve stavbě.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav (vnitřní prostředí staveb)
• ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov