Dešťová voda na zahradě: jak ji zachytit a k čemu ji použít

Voda z kohoutku je upravená k pití, obsahuje chlor a v mnoha oblastech Česka i dost vápníku. Dešťová voda je měkká, bez chloru a má teplotu okolního vzduchu, takže rostlinám vyhovuje lépe. K pití se ale bez náročné úpravy nehodí. Kdo ji zachytí, ušetří pitnou vodu tam, kde ji opravdu není potřeba: na záhonech, v pračce nebo při splachování.

Čím se dešťová voda liší

Při dopadu na střechu se dešťová voda obohatí o prach, pyl, listí, ptačí trus a látky ze střešní krytiny. Kyselé rostliny jako rododendrony, borůvky nebo azalky ji mají rády právě kvůli nízkému obsahu vápníku. Zalévání tvrdou vodou z vodovodu jim časem zásaditou půdou škodí.

Na kvalitu má vliv i střecha. Pálené tašky, betonové tašky a plech s nátěrem určeným pro jímání vody jsou v pořádku. Ze staré azbestocementové krytiny, střechy natřené dehtem nebo měděných okapů vodu na zeleninu raději nepoužívejte.

Kolik vody ze střechy získáte

Počítá se jednoduše: jeden milimetr srážek znamená jeden litr vody na metr čtvereční. Pro ilustraci střecha o půdorysu 100 m² a roční úhrn kolem 600 mm teoreticky dají 60 000 litrů. Část vody se odpaří, část odteče přepadem při silném lijáku, takže reálně se zachytí zhruba čtyři pětiny, tedy přibližně 48 000 litrů ročně. Velikost nádrže se proto volí podle plochy střechy a podle toho, kolik vody chcete využít, ne podle toho, kolik naprší.

Sud, nebo podzemní nádrž

Řešení	Výhody	Nevýhody
Sud nebo nadzemní nádrž u okapu	Levné, rychlé, bez stavebních prací	Malý objem, voda se v létě ohřívá, v zimě hrozí zamrznutí
Plastová nebo betonová podzemní nádrž	Velký objem, voda zůstává chladná a temná, možnost využití v domě	Výkop, čerpadlo, vyšší náklady a plánování

Pro zalévání malé zahrady stačí jeden nebo dva sudy propojené hadicí. U novostavby se vyplatí nádrž rovnou zakomponovat do projektu, protože dodatečný výkop je pracnější.

Filtrace a první splach

Do nádrže by neměly padat listy a hrubé nečistoty. Na svod se proto montuje lapač nebo filtr, který je potřeba pravidelně čistit, hlavně na podzim. Užitečné je zařízení na oddělení prvního splachu: první minuty deště odplaví ze střechy nejvíce prachu a pylu a do nádrže teprve potom teče čistší voda.

Nádrž potřebuje bezpečný přepad, který vodu odvede do vsaku nebo kanalizace, a uzavřené víko. To chrání před komáry i před tím, aby do nádrže spadlo dítě.

Využití v domě

Dešťovou vodu lze využít ke splachování WC a v pračce, kde měkká voda šetří prací prostředek a pračku chrání před vodním kamenem. Vyžaduje to samostatný rozvod, který nesmí být nikde propojen s rozvodem pitné vody, a jemnější filtraci. Kohoutky s dešťovou vodou se označují jako „voda není pitná“.

K pití, vaření, mytí nádobí a osobní hygieně se dešťová voda bez odborné úpravy nepoužívá. Může obsahovat bakterie z trusu a další nečistoty.

Údržba a zima

Sud před mrazy vypusťte nebo odpojte od svodu, jinak ho led roztrhne. Podzemní nádrže uložené pod hloubkou promrzání fungují celý rok, čerpadlo a potrubí ale chraňte. Jednou za několik let nádrž vyčistěte od kalu na dně. Vodu v otevřené nádobě vyměňujte nebo zakryjte, aby se v ní nemnožili komáři.

Pravidla a podpora

Stavební předpisy u novostaveb vyžadují, aby se dešťová voda přednostně vsakovala nebo zadržovala na pozemku, a teprve poté se odváděla do kanalizace. Některé obce platí stočné i za odvod srážkové vody, takže její zachycení může mít i finanční přínos. Na jímání dešťové vody v minulosti existovaly státní dotační programy. Jejich podmínky se mění, proto si aktuální nabídku ověřte u Státního fondu životního prostředí nebo na obecním úřadě dřív, než začnete stavět.

Zdroje

• Ministerstvo životního prostředí ČR
• Státní fond životního prostředí ČR